19. června 2024 Zprávy z Charity České Budějovice

Den s pečovatelkou Ivčou a charitním elektromobilem

Možná jste si všimli, že českobudějovická Charita jezdí s novými vozy. Jsou tiché, velké a vypadají skoro jako z budoucnosti. Jedná se o elektromobily Volkswagen ID Buzzer. Charita je získala díky dotaci Integrovaného operačního regionálního systému Evropské unie, Ministerstva pro místní rozvoj a Centra pro regionální rozvoj České republiky.

Velmi dlouhou dobu jezdili naše zdravotní sestřičky, pečovatelky, asistentky a další pracovníci ve starých automobilech, které trpěly vysokou poruchovostí. Protože klienti jsou do značné míry závislí na práci našich zaměstnanců, je potřeba, aby měli k dispozici spolehlivá auta. Na základě těchto faktorů byla organizaci poskytnuta dotace, za níž byly elektromobily následně pořízeny.

Ivča je pečovatelka v Charitě dlouhou řadu let. Sice se už jednou rozhodla, že odejde do důchodu, ale doma jí to nebavilo, a tak se do organizace zase vrátila a teď rozváží obědy našim klientům. Až do teď byla vždy při rozvozu spolujezdkyně. Dnes ale bude řídit – a dokonce elektromobil. Poprvé v životě.

Z počátku má samozřejmě strach. Autem s benzinovým motorem najezdila kilometrů spoustu. Ale elektromobil je přeci jen něco trochu jiného. Okolo osmé vyjíždíme z centrály a nabíráme směr menza Jihočeské univerzity. Co Ivče v autě rozhodně chybí, je řadící páka. Intuitivně ji někdy hledá, čemuž se společně pokaždé zasmějeme. Citlivost pedálů je také malinko rozdílná a při sundání nohy z plynu je třeba počítat s kratším dojezdem, protože auto začne rychle zastavovat.

Nicméně po pár prvních kilometrech se Ivče elektromobil začíná líbit. Sice jí sem tam chybí běžné prvky klasického auta, ale jak sama říká: Je to jen o zvyku. Baví jí „lehkost“ samotného auta – jak zatáčí, tichost a příjemné uživatelské prostředí. S jistou dávkou nadsázky si říkáme, že není o nic složitější na ovládání než iPhone. Přestože jsme měli auto nabité na 80%, můžeme s ním ujet až 518 kilometrů.

Když dorazíme na menzu, z nákladového prostoru ID Buzzeru vykládáme přepravky s termohrnci, v nichž jsou uložené umyté jídlonosiče. Ty naskládáme na vozíky a přepravíme do kuchyně. Tam pak rozdělujeme termohrnce podle typu – jaterní dieta, diabetická dieta, bezlepková dieta, standardní strava. Kuchařky už mají během expedice obědů vypracovaný systém, takže i při větším množství kastrůlků je hotovo během několika minut. Vše ještě jednou zkontrolujeme, spočítáme a pak převezeme k autu, do nějž obědy skládáme podle trasy. Celkový počet obědů je 40.

Jezdíme od domu k domu, od paneláku k paneláku, od bytovky k bytovce. S klienty vyměníme plné termohrnce za prázdné, popřejeme dobrou chuť a vyrážíme dál. „Je moc hezké, jak jsou lidé za ten oběd vděční“, říká Ivča. A opravdu – někteří klienti si nemohou kvůli znevýhodnění sami uvařit nebo nakoupit, nebo nemají žádné příbuzné, kteří by se o ně postarali, a tedy i drobné gesto solidarity, jako je dovoz oběda, je pro ně významné.

Charitní „obědář“ průměrně nachodí 6 – 8 kilometrů denně, takže určitá fyzická kondice je nutnost. Někteří klienti bydlí v pátém, sedmém, někdy i jedenáctém patře. Samozřejmě lze použít výtah, ale stále existují bytovky, které výtah nemají, takže se dovozce někdy při donášce zapotí. „Bývá to nepříjemné v létě, kdy je venku horko a v autě je puštěná klimatizace. Člověk pak snadno omarodí“, říká Ivča. Právě sezónní počasí je nepříjemné nejen pro obědáře, ale také pro elektroauta, hlavně v zimě. Baterie se v mrazu totiž rychle vybíjejí.

Čím déle jezdíme, tím více je Ivča z elektroauta nadšená. Opravdu si stačí jen zvyknout na to, že místo řadící páky s rychlostními stupni je páčka vedle volantu, na které přepínáte směr jízdy dopředu – dozadu. Jedete-li dopředu, volíte ze dvou rychlostí – D označuje pomalejší jízdu do města, B pak rychlejší jízdu třeba na dálnici.

Auto nemá ani ruční brzdu, není totiž potřeba. Umí samo stát i v kopci. „Rozjezd do kopce s ruční brzdou pro mě byl nepříjemný, takže jsem ráda, že tady to řešit nemusím. Auto samo stojí a já jen přidám plyn“, vychvaluje si tuto vlastnost Ivča. ID Buzzer má při rozjezdu celkem fajn odpich a někdy nás i úplně vmáčkne do sedaček. Sám jsem upřímně překvapený, protože jsem měl o elektromobilech poněkud skeptičtější představy. Vezmu-li v potaz výkon, dojezd při 80% baterie, jednoduchost ovládání, je ID Buzzer skutečně užitečným dopravním prostředkem, který splní to, co od něho očekáváte.

Obědy rozvážíme do jedné odpoledne. Pak se vracíme zpět na menzu, kde převezmeme várnici s polévkou. Ta je určena pro azylový dům sv. Pavla, který je taktéž pobočkou českobudějovické Charity. Tam následuje stejný proces – výměna plné várnice za prázdnou. S kufrem plným přepravek se vydáme zpět na centrálu, Ivča zapíše najeté kilometry, vyřídí další nutné papírování a pak vše odevzdá v kanceláři.

Roznáška obědů je skvělým způsobem, jak pomáhat, a přitom mít volné odpoledne. Charita České Budějovice stále hledá nové zájemce v pomáhajících profesích. Chcete-li se k nám připojit, koukněte do sekce volných pozic Pracovní příležitosti (charita.cz)